Zůstaňte sami sebou a jděte do toho naplno.

Díky projektům, které podporuji, se svět stává lepším místem.

První sérii podcastu zakončíme ochutnávkou série druhé. Po prázdninách totiž k rozhovorům přizveme inspirativní sociální inovátory, kteří se podělí o své začátky s podnikáním

Co by dnes udělali jinak? S jakými nástrahami se museli poprat? Jsou jejich projekty finančně udržitelné? A kde berou motivaci jít dál? 

Karolíno, jakou radu bys při rozjezdu svého projektu chtěla slyšet?

Zaměřit se určitě na to, co zákazník chce a nezamilovat se do svého nápadu na první dobrou, ale být schopna ho měnit za chodu.

Jakube, co bys na začátku svého podnikání udělal jinak?

Přizval bych si k sobě daleko dříve nové lidi, kterým bych předal věci, které jsem dlouho dělal nebo dělám sám.

Kateřino, co ses na začátku podnikání musela naučit, aniž bys čekala, že to budeš muset umět?

Trošku jsem nečekala, že budu muset umět všechno: od správy webu, nastavování web hostingu, organizování akcí, komunikace s klienty, až po obchodní sektor, kde se učím dosud. Takže je těch věcí opravdu hodně.

Jirko, myslel sis na začátku, že podnikání bude jednodušší nebo složitější?

Já jsem si na začátku nemyslel skoro nic. Byl jsem vtažen do projektu Bezobalu takovým zvláštním způsobem, že jsem se z dobrovolníka stal relativně rychle ředitelem. Ale pokud bych to podnikání plánoval, tak jsem si rozhodně myslel, že to bude jednodušší, a dělat takovou změnu je hodně náročné.

Míšo, co Tě přimělo k tomu se svému projektu naplno věnovat?

Mě vždy fascinovala disciplína, a jako vystudovaný umělec jsem hledala cesty, jak uplatnit tuto zkušenost a dovednost prakticky. Začala jsem pracovat ve společnosti pro kreativitu ve vzdělávání a všechno mi najednou docvaklo a začalo mi dávat smysl propojovat umělce, umění a kreativitu se školami. Dosud, a to se projektu věnujeme zhruba 6 let, mě stále fascinuje, jak to funguje a jak to dává smysl.

Jaromíre, udělal jsi ve svém podnikání někdy chybu?

Samozřejmě, že ano. Chyby, ty jsou každou chvíli, a o tom podnikání tak trochu je, protože jen chyby otevírají člověku oči v tom, co dělá a kým je. Poslední chyba se vyskytla zrovna dnes, nefunguje nám slevový kód na naše písmomalířské kurzy, takže víme, že to musíme vylepšit. Tedy chyby = vylepšení, tak to prostě je.

Marie, kdo Tě ve Tvé práci inspiruje?

Vlastně úplně všichni, se kterými se potkávám. Je to o poslechu příběhů lidí a brát si z nich pro sebe tu inspiraci a jejich nadšení a zapálení pro věc.

Petro, sleduješ ve svém oboru trendy v zahraničí?

Ano, sleduji. Asi by bylo dobré zmínit, že mým oborem je porodnictví. Jsem porodní dula a jsem zde s projektem Z placenty, a jediná společnost, která je tímto v zahraničí známá, je APA, což je mezinárodní společnost – asociace, která se využitím placenty zabývá. Sleduji jejich práci a momentálně si šetřím peníze, abych se mohla přihlásit do jejich kurzu. Je celý v angličtině a já anglicky neumím ani slovo, takže jsem si našla překladatele, abych mohla koncem tohoto roku začít fungovat trochu informovaněji, a abych poté měla možnost dále školit ženy, které se v této problematice budou chtít vzdělávat.

Je pro Tebe v rámci projektu #kafesbabi důležité setkávat se s podobně smýšlejícími lidmi? A proč?

Myslím si, že je, ale asi je pro mě podobně důležité setkávat se i s lidmi, kteří smýšlejí trochu jinak, protože se z toho dá hodně čerpat. Bonusem při setkávání s podobně smýšlejícími lidmi je fakt, že mě to podporuje, abych pokračoval v tom, co dělám, a také mě to pak více baví, protože vidím, že to má nějaký smysl.

Miriam, je Tvůj projekt finančně udržitelný a bylo těžké se do tohoto stádia dopracovat?

Myslím si, že máme neuvěřitelné štěstí, že je náš projekt finančně udržitelný. Bylo těžké se k tomu dopracovat, museli jsme obětovat spoustu volného času, energie a dát tomu nejvyšší prioritu.

Alice, je podle Tebe v Česku podporující prostředí pro společensky prospěšné podnikatele?

Mohu říci, že tak před šesti lety jsem měla pocit, že není. Pokud člověk chtěl v této sféře podnikat nebo se pouštět do nějakého projektu, tak se vždycky díval na nějaké granty, na příležitosti, které poskytnou peníze a bude moci začít. Ale v době, kdy začala nadace s 3-2-1 dílnou, tak se takové prostředí začalo tvořit a myslím, že NLKJ je jedním z hybatelů, kteří to prostředí posunuli dál. Tedy takové prostředí, kde by člověk se svým projektem nemusel žádat o peníze, tu nyní je. Je dobré nejen začít, ale také rozmyslet si, jestli svůj nápad nemám jen jako své miminko, které si opečovávám a nainvestuji do něj svoje nebo i cizí peníze, ale mám i příležitost si vyzkoušet a probrat s lidmi, kteří již něčím takovým prošli, jestli to, co vymýšlím, má hlavu a patu, a jestli to nemohu rovnou zmačkat a vyhodit do koše a vymýšlet něco jiného.

Petře, využíval jsi nebo využíváš stále i nějaké granty?

Tak samozřejmě, že využívám. Zároveň na spoustu projektů, které nyní dělám, koukám i optikou byznysových příležitostí. Rozvíjím sekundární možnosti financování, než financování grantové, které má spoustu úskalí, které se mnohdy projeví až časem. Najednou vám pomohou rozběhnout projekt, ale on nelze dostatečně dobře škálovat, protože se v průběhu toho změní systém grantového financování. Takže najednou mzdy, které jste dostali vy, dostane jiný subjekt, a vy díky tomu musíte změnit celý model.

Kristýno, co vám momentálně v projektu nejvíc chybí? Co byste potřebovali?

Je to zároveň i jeden z největších přínosů, který jsme si z 3-2-1 dílna odnášeli, a to je možnost získat zpětnou vazbu od někoho zkušeného či někoho z jiného „rybníku“. Možnost sejít se a říct „Toto jsme udělali, tyto změny nám přinesly to a to. Co si o tom myslíš?“ a možnost získat další zpětnou vazbu, třeba nějakou korelaci, a tím pádem i získat motivaci na další cestu. Protože vnímám, že jsme dostali obrovský batoh inspirace, a převádět ho do praxe bude vyžadovat velkou disciplínu, velkou motivaci, a myslím, že někdy by se nám hodilo i to zrcadlo, které by nám řeklo „Ano, teď jste to pochopili správně, teď to dáváte do praxe správně.“ nebo „Ne, teď už uhýbáte někam, kde to není úplně efektivní.“

Michale, s jakými problémy se ve svém podnikání momentálně potýkáš?

Momentálně se potýkáme s nedostatkem odvahy, protože se nám otevřely nové možnosti, příležitosti, trhy a prostory. My hledáme dostatek čerstvého vzduchu na to, abychom se mohli hodně zhluboka nadechnout, a mohli jsme si odpovědět na otázky, které nás napadají, a které se obav a strachu týkají.

Jani, kde bereš motivaci k tomu jít dál?

No, já se snažím nacházet motivaci sama v sobě. Já si myslím, a několikrát mi to bylo i potvrzené, že pokud nevycházela motivace ze mě, z mého nitra, tak to nikdy nemělo dlouhodobý efekt. Samozřejmě mám velmi ráda, když mě ostatní lidé podporují, povzbuzují a jsou mi takovou oporou, hlavně ve chvílích, kdy mám chuť všechno zabalit a se vším skoncovat, protože takové chvíle jsou. Ale snažím se vždy hledat motivaci někde uvnitř.

Aleno, máte strategii? A jak dlouho jste ji tvořili? A také mě zajímá, zda se jí vůbec držíte?

O strategii jsme slyšeli díky 3-2-1 dílna, nějakou jsme kolikrát i tvořili, snažíme se jí držet a máme naštěstí jednu kolegyni, která nám čas od času připomene, že nějaká strategie by tu měla být. Nicméně spíše jedeme ad hoc, co zrovna přijde a co je nejdůležitější udělat.

Markét, chtěla jsi to někdy zabalit?

No, Míšo, vlastně chtěla. Je to přesně v takových chvílích, kdy mám pocit určité stagnace nebo osamění. Pocit, že v tomto systému je náročné něco chtít změnit. Tyto chvíle jsem prožívala, ale pak když jsem se rozhodla to nechat být, tak se to vždy obrátilo k lepšímu. Takto Vesmír funguje, a je jedno, zda jsem narazila na nového člověka nebo nový kontakt či na 3-2-1 dílnu. Vždy se něco otevřelo v dané chvíli, takže mám pocit, že k tomu patří občas zaváhat nebo dojít na nějakou hranici, a pak se to může obrátit. Takže ano, chtěla jsem to zabalit, ale nezabalím.

Jitko, jaká byla ta nejlepší rada, kterou jsi kdy dostala?

Byla to vždy rada, abych zůstala sama sebou, a abych šla do věcí naplno, s elánem, a abych si šla za svým cílem. Lidé mi hodně říkali, že mám tah na branku. Takže asi toto, protože to je to nejcennější.

Podcast Bez grantu?! vychází každé druhé úterý v měsíci.
V jednotlivých dílech probereme s experty akcelerátoru 3-2-1 dílna vždy jedno téma
týkající se rozjezdu společensky prospěšného podnikání. 

K poslechu na Apple Podcasts, Spotify i v přehrávači