První nápady jsou jako první lásky

Je podnikání skutečně i pro vás?


Juraj Kováč je zakladatelem projektu Rozbehni sa, kde lidem ukazuje, jak najít nápad, otestovat ho a ještě ho proměnit na fungující podnikání. Je autorem publikace 11 kroků, jak začít s holým zadkem a otestoval už stovky nápadů nadšených studentů, frustrovaných zaměstnanců, rozených podnikatelů i maminek na mateřské dovolené
a diví se tomu, proč podnikavá krev nekoluje ve více žilách dobročinných projektů.  

My se to spolu s ním pokusíme změnit!
V podcastu Bez grantu?! jsme si s lektorem 3-2-1 dílny povídali o tom, kde hledat nápady, jak najít správnou verzi byznys modelu a taky o tom, jak ji otestovat. Poslechněte si, proč Juraj tvrdí, že podnikání není rizikové. 

Juraji, kde hledat nápady na podnikání?

Řekl bych, že je lepší nápady aktivně nehledat, ale pasivně si jich všímat. Já radím lidem, aby si všímali všeho, co jim komplikuje život a aby své problémy otočili do příležitostí. Pokud vám něco komplikuje život, nejspíš nebudete jediní. Pak už se stačí jen sám sebe zeptat, jaký produkt/služba je potřeba, aby se tato komplikace vyřešila…

A jak poznám, že je můj nápad dostatečně dobrý?

Nemyslím si, že je možné poznat to hned. Je to jako s prvními láskami, někdy sice najdete toho pravého okamžitě, ale většinou bývá lepší, když svůj nápad nejprve vezmeme na pomyslné rande a tím jej otestujeme. Ale neřešil bych, jestli je nápad dost dobrý, spíš se ptejte, jestli ten nápad není úplná blbost. Podle mě si stačí projít 7 kritérií, na základě kterých rychle zjistíte, jestli váš nápad není rovnou KO. A pokud není, je dobré dát mu šanci a začít jej testovat.

Nám se často stává, že si lidé myslí, že našli něco jedinečného a nápad se bojí s někým konzultovat, aby jim ho nikdo neukradl. Jaké s tím máš zkušenosti? Děje se to?

Nápad, který se dá ukrást, se určitě dříve či později ukradne. Pokud se nebavíme o něčem, co se dá patentovat, tak je ochrana nápadů velmi slabá. Můžete si nechat ochránit značku, logo, ale nápad samotný je těžce chránitelný. Pokud se ukradnout dá, někdo to udělá. Musíte být zkrátka rychlejší než konkurence. Zatímco oni budou kopírovat verzi 1, vy už byste měli být ve verzi 3, 4.

Ty na kurzech sám tvrdíš, že nápady se nevymýšlí, ale kradou. Co si pod tím mám představit?

Já spíše říkám, že se kradou byznys modely. Inspirujte se tím, co už je v zahraničí. Vezměte funkční část, tzn. způsob, jakým ten nápad vydělává. Existuje dokonce knížka Kraď jako umělec, která přesně říká, že je dobré kopírovat to, co už funguje, jen je potřeba to pak dát do jiného kontextu. Opravdu není potřeba vymýšlet teplou vodu.

Říká se, že 90 % nápadů nefunguje, jak předejít neúspěchu? 

Zase je to jako s těmi prvními láskami. Vždyť ani první vztahy často nefungují... Velká mortalita je ale hlavně u plánů A, právě ty málokdy fungují. Proto je nutné testovat. Je úplně normální, že svůj nápad budete muset posunout, proměnit. Tzn. není to tak, že nefungují nápady jako takové, nefungují jen jejich určité verze. Je důležité vytrvat a vypracovat se k tomu, že najdete ten správný plán. Přinejhorším včas rozpoznáte, že určitý nápad nebude fungovat, pak zkrátka můžete zkusit něco jiného. Vždyť spoustu lidí nemá vztah se svými prvními láskami, ale vyzkoušelo více partnerů. První lásky i nápady jsou často velmi naivní.

Lidé ten svůj nápad ale většinou bezmezně milují. Jak potom mají překonat, že nebude fungovat?  

Rozhodně bych nedoporučoval se do svých nápadů zamilovat, musíte si od nich vždy držet dostatečný odstup. Nechcete mít zkreslené vnímání? Nemějte k nápadu ideálně žádný vztah.

Spousta podnikatelů v první fázi začne hned budovat web a kreslit logo, je to tak správně?

To je jako když potkám někoho zajímavého na ulici a přeskočím z randění rovnou na svatbu. Hned se protějšku začnu ptát, kde budeme bydlet a kolik budeme mít dětí. To je zbytečné předbíhání. Před budováním vztahu i nápadu je nutné testovat. Nejprve si úspěšně otestujte, jestli váš nápad bude stát za to, teprve potom budujte. Většina nápadů krachuje právě kvůli rychlému budování, lidé začnou okamžitě zakládat eseróčka, a dělat e-shopy, aby potom zjistili, po stovkách hodin práce a desítkách tisíc zainvestovaných korun, že to, co vymysleli, nikdo nechce. To je jako byste přišli na to, že máte nevhodného partnera, až ve chvíli, kdy s ním máte tři děti. To už je celkem průser. Právě proto pak vzniká dojem, že podnikání je rizikové. A já jen chci říct, že to tak není, že je i jiná cesta, testování. A pokud to nevyjde, tak zkrátka úspěšně otestujete, že ten původní plán nebude fungovat. Takhle se nemůžete popálit.

Můžeš nám vysvětlit, jak na to?

Mám na to systém, který jsem dal dohromady. Určitě nejprve nápad promyslete v hlavě. Dejte to na papír. A jakmile to máte promyšlené, běžte za zákazníky a ptejte se jich na zpětnou vazbu. Jen se zákazníky zjistíte, jestli vás zpětná vazba posiluje, nebo jestli vám bere energii. A jen pokud projdete i zákaznickým testem, tak udělejte jednoduchý web, kde zjistíte, jestli jsou lidé za váš produktu/službu opravdu ochotní platit. Vždy validujte nápad i přes peníze.

A to první testování vypadá jak? Stačí formulář na Googlu?

To dělá hodně lidí, pošlou jen dotazník, což určitě nedoporučuju. Testování by mělo mít dvě fáze, nejprve testuju s pěti až deseti zákazníky a od nich sbírám zpětnou vazbu. Tam se můžu hrozně moc dozvědět. Spoustu věcí vám u toho docvakne. A pokud vám lidé říkají, že si produkt koupí, nevěřte falešným slibům. Těm lidem rovnou dejte možnost si produkt předobjednat, ať vám za něj rovnou zaplatí. Je velký rozdíl, jestli vám pět lidí řekne, že to chce a mezi tím, kdy vám pět lidí opravdu dá své peníze.

Když mi moje rodina řekne, že produkt ode mě koupí, tak to asi není potvrzení mého nápadu?

S blízkými bych byl opatrný, oni vás vždy vidí jinak. Buď vás podpoří, protože vás mají rádi, nebo vás raději rovnou odradí. Nápad je podle mě otestován ve chvíli, kdy si určité procento anonymních lidí předobjedná podukt za reálné peníze.

Takže na začátku musím vědět, kdo je můj zákazník?

Logicky, ale to už řešíte hned v té první fázi, kdy nápad promýšlíte. To už musíte mít na papíře. A pozor, ne všichni jsou vaši zákazníci. Já vám v tuto chvíli neřeknu přesně, jak na to. Ale ten postup existuje a dá se naučit.

Netrvá to moc dlouho? Jak dlouho bych přípravě měla věnovat?

My říkáme, že do 100 hodin a do 100 €. Záleží pak na vás, kolik hodin denně tomu může věnovat, pokud hodinu, tak vám to může trvat i 100 dní, ale pokud třeba pět, tak máte otestováno za 20 dní. Já jsem nápad otestoval i za 8 hodin čistého času. Závisí na tom, jaký typ produktu/služby nabízíte. Ale obecně je to testování mnohem kratší, než si lidé myslí, do nějakých dvanácti týdnů byste průměrně mohli mít hotovo. A hlavně, nemusíte hned končit v práci a dělat nějaká zásadní rozhodnutí. Opravdu stačí začít s málem. Já mám teď kamaráda, který provozuje e-shop s nábytkem a nefunguje tak, jak si myslel. Ale už si našel jiný nápad a teď ho testuje při svém podnikání. Pokud se ukáže, že nový nápad bude fungovat, postupně bude utlumovat nápad A a ten nový nápad rozběhne ve větším.

Po testování se ale ne každý dostane k realizaci nápadu.

To je pravda, testování a budování jsou dvě odlišné věci. Testování je lineární, ale budování procesů je spíš projektový management, to je něco úplně jiného.

A jak poznám, že už nemám dál testovat, ale budovat?

Když ti lidé říkají, že tvůj produkt/službu chtějí, když už ti dávají své peníze. A těch lidí musí být  dostatečný počet, třeba 3 % z návštěvníků webu. Když už máte první zákazníky, tak vidíte čísla a můžete si představit, jestli váš nápad bude fungovat. Jakmile mají lidé zájem a vy víte, kolik kusů za jakou cenu prodáte, tak už toho víte celkem dost a jste připraveni.

Prozradíš nám konkrétní čísla?

Existuje jednoduchá rovnice, která vám hned napoví, jestli to má smysl. Já se vždycky snažím hledat, v jaký moment je možné, že vám nápad vydělá 1000, 2000 nebo 3000 €. Tyhle čísla vám napoví.

Takže musím od začátku započítat i svou práci, je to tak?

Určitě, spoustu lidí, kteří něco vyrábí, počítá jen cenu materiálu a poté bohužel lidé pracují pod cenou. V kalkulačce musí být vždy náklady na produkt, vaše práce, ale i marketing a spousta dalších věcí. Na to nikdy nezapomínejte. Jinak si hned na začátku nastavíte byznys model špatně.

Kolik projektů, které jsi otestoval, fungují dodnes?

Ze stovek to určitě budou desítky a pak jsou další desítky takových, které fungují, ale jinak. Lidé často pochopí tu logiku testování a pak hned vědí, že nápad A je blbost a přijdou s jiným nápadem. A někteří zjistí, že pro ně podnikání vůbec není. Dojde jim, že podnikání není o rychlém výdělku peněz. Ale moje kritérium je jinde. Já chci naučit lidi úspěšně otestovat jejich nápady. A pokud otestují, že ten nápad nedává smysl, i to je pro mě úspěch.

Takže já během testování zjistím, jestli je testování pro mě?

Podle mě ano, určitě to vycítíš.

Ty rozbíháš i social businessy, máš teď v hledáčku něco zajímavého?

Linda z Trnavy vymyslela skupinové anonymní pokecy s terapeutem pro mladé lidi, kteří to ještě nechtějí řešit oficiální cestou. Nebo jeden hmotnější produkt, který dělá dvojice vyrábějící léčivé sirupy z jehličí podle receptů starých babiček.

Ty pracuješ se studenty, byznysmeny, neziskovkami, je v tom nějaký rozdíl?

Podle mě jsou principy vždy stejné, je jedno, jaký je kontext. Já musím vždycky vědět, co prodávám, komu to prodávám a proč je to lepší než konkurence. Pokud u toho dělám dobro, tak to je jen kontext. Principy jsou stejné. Společensky prospěšné podnikání je zkrátka podnikání, to je to podstatné. Já sám jsem ale z nezisku a měl jsem úplně přeprogramovaný mozek. Byl jsem nastavený tak, že můj úkol je dělat dobro a abych ho mohl dělat, někdo mi na něj musí dát peníze. Ale přitom jde dělat obojí společně. Je potřeba řešit to tak, že někdo něco potřebuje a já mu nabídnu to, co jeho potřebu uspokojí, dá mu to nějakou hodnotu. A on mi dá protihodnotu. Tečka. Ale přesně takto je nastaveno spoustu lidí z neziskového sektoru. Nemají podnikatelské myšlení.

Naučil jsi myslet byznysově i nějakou neziskovku?

Podle mě se ty výsledky jiného přemýšlení projeví až po letech, ty benefity podnikatelského přemýšlení neobjevíte hned. Ale třeba Adam chtěl pomoci svému otci včelaři a tak nabídl lidem adoptovat si včelí úl. Nebo dva kluci dělali dětská hřiště, my jsme jim ale pomohli uchopit to jinak, ne jako produkt, ale jako službu pro města. Ano, máme i takové hybridní modely, ale vždy říkám, že to chce čas.

Jakou radu bys dal začínajícím podnikatelům?

Aby ten nápad otestovali a brali to úplně bez emocí, jako když se jdou něco naučit, třeba do autoškoly nebo jdou na jógu. Přinejhorším úspěšně otestujete, že to, co jste vymysleli, tak nebude fungovat. Nic víc.

Podcast Bez grantu?! vychází každé druhé úterý v měsíci.
V jednotlivých dílech probereme s experty akcelerátoru 3-2-1 dílna vždy jedno téma
týkající se rozjezdu společensky prospěšného podnikání. 

K poslechu na Apple Podcasts, Spotify i v přehrávači