Na co ještě čekáte? Zkuste to!

Je podnikání skutečně i pro vás?


Hana Šudáková je přesně tou osobou, které byste se měli ozvat dřív, než s podnikáním skutečně začnete.
Téměř 10 let totiž pracuje pro brněnské Jihomoravské inovační centrum (známé jako JIC), kde otevírá oči nadějným podnikatelům i těm, kteří o podnikání teprve přemýšlí. 

Stačí k podnikání dobrý nápad?
Poslechněte si základní pravidla, která pomohou každému začínajícímu podnikateli. 

Hanko, co podnikání obnáší?

Já bych řekla, že úplně všechno. Je to komplexní věc. Ale podnikat se dá se selským rozumem, nepotřebujete k tomu vysokou školu. Samozřejmě pak jde taky o to, s čím podnikáte, tam už je specifické vzdělání fajn. Já už jsem v podnikání zažila lidi z akademického prostředí i z podnikatelských rodin a vím, že to není určující. Podnikání je zkrátka velmi široké.

Co bych měla vědět na začátku?

Tak hlavně proč to chceš dělat a jestli je podnikání ta správná cesta pro tebe, protože je fér si přiznat, že každý není schopen s rizikem pracovat. A podnikání je právě o řízeném riziku. Všechny kroky máte na zodpovědnost jen vy.  A úplný základ je vědět co chcete dělat, proč to chcete dělat a jestli to celé dává smysl, jestli to může uspět na trhu. Pokud vše nasvědčuje tomu, že o váš produkt/službu bude zájem a pokud si myslíte, že jste schopní se tomu opravdu věnovat, pak se do toho můžete pustit. Schopnost exekuce, dělat ty kroky, je ale velmi důležitá. Nejhorší je zůstat stát na začátku.

Ty už jsi za ty roky schopná poznat, pro koho je podnikání vhodné?

Většinou jsou to lidé, kteří jsou schopní posouvat věci dopředu, víc dělat a míň mluvit. Zároveň jsou to ti, kteří mají zdravou sebekritiku, umí přijmout feedback. Zároveň musí být dostatečně silní v kramflecích a vědět, co chtějí dělat. Když se tyto schopnosti a dovednosti sejdou, tak ano, tady ten potenciál vidím.

Co dělat aby můj projekt na trhu uspěl?

Nejprve jít za zákazníky a těch se ptát. Trh vám dá zpětnou vazbu, nikdo jiný. Ideální je, když vám chtějí potenciální zákazníci rovnou zaplatit. A dobré je i ptát se lidí z oboru, kterému se chcete věnovat, oni jsou schopní vám říct, jestli nesázíte na polomrtvého koně, jestli už trend, do kterého chcete investovat svou energii, není na ústupu. Vždy buďte rádi, když uvidíte konkurenci, to je indikátor toho, že na trhu je o danou věc zájem. A když je vaše konkurence navíc i sdílná a ochotná se s vámi bavit, tak jste schopní načerpat opravdu důležité informace.  Jsem ráda, že v Brně to přesně takto funguje, všímám si, že spousta firem chce kultivovat svůj obor a že podporuje novou krev. Možná vás to překvapuje, že se dá spolupracovat i s potenciální konkurencí, ale za zkoušku nic nedáte, většina lidí z oboru vám ráda poradí.  
 

Sleduješ trendy v podnikání?

Rozhodně si všímám trendu smysluplného a udržitelného podnikání. To se začínajícím podnikatelům snažíme vštěpovat i my. U nás si na své nepřijde někdo, kdo chce postavit elektrárnu a na tom vydělávat velké peníze. Vždycky podnikatelům říkám, že důležitá je snaha ze světa dělat lepší místo, nepodporuji přístup: Po nás potopa.

Jak podporuješ mladé podnikatele a mladé firmy v dosažení jejich snů?

Snažím se minimalizovat rizika a maximalizovat potenciál. Často stačí být průvodcem, partnerem. Já za nikoho problémy nevyřeším, to není v mé moci. Já jen nastavuji zrcadlo a ptám se na zvídavé otázky. Snažím se odkrývat slepá místa a rizika. Už totiž vím, co dělalo problém ostatním, a právě na to můžu předem upozornit i další.

Pracuješ pod hlavičkou JIC, můžeš Jihomoravské inovační centrum představit?

JIC vznikl na popud několika hráčů Jižní Moravy, kraje, města, univerzit a s podporou širší podnikatelské sféry. Od začátku se snažíme kultivovat podnikatelské prostředí. Už to děláme 18 let a za tu dobu jsme hodně vyrostli, v přímé podpoře podnikatelů je nás zhruba 70. Chceme, aby tady vznikaly zajímavé firmy, které dokážou měnit svět k lepšímu. A my je v tom podporujeme.

Jak moc projektům pomáháte?

Já jsem zastáncem tvrdé školy, firma většinou potřebuje jen pošťuchovat. Nechceme dávat energii a veřejné zdroje do něčeho, co nemá smysl.

Jak vypadá vaše komunita? Kdo v ní je?

JIC je výběrová aktivita a v komunitě už jsou pouze majitelé a manažeři fungujících firem. Dnes je v ní zhruba 400 podnikatelů, kteří prošli našimi individuálními službami. Jsou tam i ti, kteří jsou teprve na začátku, ale většinou už jsou to prosperující společnosti.

Vnímáš rozdíl mezi podnikáním a sociálním podnikáním?

V obecné rovině spíše ne.  Ale z mého pohledu je sociální podnikání často ve své podstatě rozsahově a obratově menší, lokálnější.  Samozřejmě vím, že existují podniky typu Cyrkl, kde se spojuje byznys a sociální přesah. Takže nechci říct, že sociální podnikání má menší ambice, ale z mého pohledu je tam takových hráčů méně.  

Zohledňujete se začínajícími podnikateli i přesah na společnost?

Je to takový leitmotiv, který se vine vším, co děláme. Jde nám o to, aby se ty věci dělaly rozumě. Určitě to řešíme u studentů, u kterých se snažíme podporovat podnikavost. A lidem se pak snažíme vysvětlovat, že udržitelný nemusí znamenat jen zelený.

Co je to startup?
Neexistuje jednotná definice. Znám podnikatele, kteří po půl roce podnikání oznámili, že už nejsou startup, naopak jiní jsou na trhu třeba 8 let a stále se za startup označují. Jednozančná teorie není. Člověk si asi většinou představí nově vznikající projekt, který je zaměřený na rychlý růst. Rozhodně to není rodinná firma, kterou budu chtít předat svým dětem a není to ani podnikání, se kterým půjdu do důchodu. Řekla bych, že pro startup je klíčová míra inovace řešení, využití technologií a globální ambice.

Jsou startupisti jen mladí a nadějí, nebo znáš i startupisty starších ročníků?
Já mám nejraději startupisty 40+, my jim říkáme znechucení korporátníci, to jsou tací, co mají finance i pracovní zkušenosti a mají hlubokou znalost trhu. Ti mladší mají často silný drive, oni totiž neví, co všechno by se mohlo pokazit, tak to neřeší a prostě jedou. Ale já mám raději ty, kteří už mají větší základ, s nimi se nám lépe pracuje.

Vysvětlíš pojem jednorožec? A máte nějakého?
Je to firma, co dosáhne valuace miliardy dolarů. Ale jednorožci se v našem okolí dělají blbě, USA je na tom rozhodně lépe. Já se zaměřuju víc na gazely, firmy, které mají meziroční růst a mají našlápnuto. U nás mělo našlápnuto třeba Kiwi.com. Ale obecně platí, že pokud chce startup dosáhnout valuace stovek milionů, musí za hranice.

Umí se české startupy prodat?
Nerada bych zobecňovala, ale všímám si, že u nás máme ještě stále poměrně malé ambice. Umět se prodat není naše silná stránka.

Jaké jsou slabiny projektů, se kterými pracuješ?
Rozhodně neschopnost se posouvat a dělat další kroky. Lidé se často dostanou do situace, kdy si musí zvolit správnou cestu, ale oni se nedovedou rozhodnout. Pak je to znalost trhu, znalost zákazníka. A pak často taky sebestřednost, začínající podnikatelé nechtějí slyšet, že jejich projekt není dobrý.

Kolik procent projektů uspěje a dotáhne to až k úspěšné firmě?

Z těch, se kterými se vídám, je to jen malé procento. Z těch, se kterými už pracujeme individuálně, je to tak polovina. A pak jsou projekty, o kterých od začátku víme, že jsou skvělé, tam už je to číslo vyšší, klidně osm projektů z deseti. Ale ti, kteří s námi pracují, už museli projít nějakým sítem, takže ta čísla nejsou relevantní. Obecně se říká, že selže devět projektů z deseti. Šance na úspěch je nějakých 10 %. Přesto si myslím, že je důležité začít něco dělat a investovat do svých projektů čas a energii. Na začátku ta investice nemusí být velká, pár víkendů a pár jednotek, možná desítek tisíc.

Jakou radu bys dala začínajícím podnikatelům?

Na co ještě čekáte? Tak to prostě zkuste.

Podcast Bez grantu?! vychází každé druhé úterý v měsíci.
V jednotlivých dílech probereme s experty akcelerátoru 3-2-1 dílna vždy jedno téma
týkající se rozjezdu společensky prospěšného podnikání. 

K poslechu na Apple Podcasts, Spotify i v přehrávači